Odra, jak ji neznáte - Ptáci

PTÁCI
Odra jak ji neznáte

Wrocław 2011

Vydavatel: Mezinarodní komise
pro ochranu Odry před znečištěním


 

Brozura_ptaky_covers.pdf9,39 MB 2015.08.07
Brozura_ptaky_text.pdf117,85 KB 2015.08.07

Vítáme všechny děti a milovníky přírody!
 

obdrželi jste brožurku Mezinárodní komise pro ochranu Odry před Znečištěním s názvem "Ptáci". Jsme mezinárodní organizace, která působí na území České republiky, Polské republiky a Německa a věnuje se ochraně vod. Společně dbáme o to, aby řeky a jezera byly čisté a sloužily jak jejich obyvatelům, tak i lidem. V tomto vydání bychom vás rádi seznámili s některými druhy ptáků, kteří žijí u řeky Odry, s jejich zvyky a chováním.

Seznamte se s obsahem a barevnými obrázky v této brožurce, která je již druhou v pořadí v rámci námi připravovaného cyklu věnovaného fauně a flóře v povodí Odry – "Odra, jak ji neznáte". V dalším vydání vám představíme svět hmyzu, který žije ve vodním prostředí povodí Odry.

 

Přejeme vám příjemnou četbu.
MKOOpZ



Volavka popelavá (Ardea cinerea)
Velikost těla: 85-100 cm
Hmotnost: 1-2,1 kg

 

Brodivý pták trochu menší než čáp. Jeho název souvisí s šedým zbarvením peří. Za letu má charakteristicky zakřivený krk ve tvaru písmene „S”. Žije u řek a vodních nádrží sousedících s lesy. Často je spatřována i na loukách a pastvinách. Hojně se vyskytuje zejména u rybníků, kde snadněji nachází potravu. Volavka popelavá loví hlavně ryby, ale také obojživelníky, plazy, malé savce a větší hmyz. Je velice žravá. Svou kořist, velkou i 20 cm, polyká vcelku. Hnízda si staví v korunách vysokých stromů, zřídka na keřích nebo v rákosí. Hnízdí převážně v hnízdních koloniích. Stále častěji se stává, že volavky na zimu neodlétávají, protože nacházejí nezamrzající vodní nádrže u elektráren nebo ústí odpadních vod.

----------------------------------------------------------------------------------------------------
hnízdní kolonie – místo hromadného hnízdění ptáků; ptáci mohou tvořit jednodruhové i smíšené kolonie, ve kterých žije více druhů ptáků (např. volavky společně s kormorány)

 




Rybák obecný (Sterna hirundo)
Velikost těla: 30-39 cm
Hmotnost: 100-175 g

 

Tažný pták z čeledi rybákovitých, který má štíhlé tělo, úzká křídla a poměrně dlouhý, vidlicově vykrojený ocas. Samice i samec vypadají téměř stejně, jsou bílo-šedého zbarvení s černou špičkou hlavy. Rybák je vysoce společenský pták, většinou hnízdí v koloniích v říčních údolích, a to zejména tam, kde se vyskytují písčité nebo štěrkové ostrůvky a břehy. Jeho potravu tvoří převážně malé rybky, loví však také hmyz, korýše a měkkýše žijící ve vodním prostředí. Ryby loví tak, že se vrhá do vody z výšky i několika metrů. Vejce snáší do důlku v písku, vystlaného několika kamínky nebo mušličkami. Velkým ohrožením pro tyto ptáky v době jejich hnízdění je rušení lidmi a predátory, protože vejce jsou pak příliš dlouho ponechána bez ochrany, a tím jsou v osluněném písku vystavena riziku přehřátí. Hnízda mohou být zničena v důsledku povodní nebo náhlých změn hladiny vody.

----------------------------------------------------------------------------------------------------
hnízdění – jednotlivý reprodukční cyklus ptáků, který trvá od okamžiku budování hnízda do doby osamostatnění mláďat; některé druhy ptáků hnízdí i vícekrát do roka a mají více snůšek

 




Čáp černý (Ciconia nigra)
Velikost těla: 90-105 cm
Hmotnost: cca 3 kg

 

Je o něco menší než čáp bílý, od něhož se však výrazně liší černým zbarvením, které nosí i ve svém jménu. U dospělých jedinců mají zobák a končetiny intenzivní červenou barvu. Žije v lužních lesních v blízkosti vodních nádrží, močálů a luk. Hnízda (o průměru přes 1 metr) staví v korunách velkých stromů. Živí se především rybami, obojživelníky a hmyzem, které loví v mělkých vodách. Vydává se za potravou i 10 kilometrů od hnízda. Na rozdíl od čápa bílého zřídka klape zobákem, častěji vydává syčivé a hvízdavé zvuky. Čáp černý vede skrytý život, a proto je těžší jej spatřit než populárního čápa bílého. Donedávna se jednalo o druh, který se výrazně vyhýbal sousedství lidí a byl velmi plachý. V posledních letech lze pozorovat, že jeho strach z lidí slábne a jsou známy případy hnízdění čápa černého v blízkosti lidských obydlí nebo frekventovaných silnic.

----------------------------------------------------------------------------------------------------
močál (bažina) – území prosycené vodou, občas zalévané nebo zatápěné, porostlé vegetací přizpůsobenou specifickým podmínkám bažinatého prostředí (bahenní rostliny)

 




Kulík říční (Charadrius dubius)
Velikost těla: 15–18 cm
Hmotnost: 30–50 g

 

Pták velikosti vrabce. Dospělí jedinci mají hnědý hřbet a světlou spodinu těla a charakteristické černo-bílé zbarvení na hlavě a také černý pruh oddělující bílý krk od hrudi. Má také výrazné žluté kroužky kolem tmavých očí. Zobák má černý a končetiny žluto-šedé. Žije na písčitých nebo štěrkových březích vodních toků. V poslední době hnízdí i na jiných stanovištích, která jsou chudší na vegetaci, jako jsou: neobhospodařovaná půda, štěrkovny, umělé vodní nádrže, povrchové doly nebo i staveniště. Hnízdo je jednoduchý důlek v zemi, které hloubí samec. Mláďata jsou nidifugní, a schopnost letu získávají přibližně po třech týdnech po vylíhnutí. Kulíci jsou velmi starostlivými rodiči, a proto se v případě ohrožení snaží za každou cenu odlákat dravce od svého hnízda. Předstírají, že mají zlomené křídlo, a tím na sebe upoutávají pozornost útočníka. Potravou kulíka je hmyz a jiní drobní bezobratlí, které sbírá na zemi nebo v mělkých bahnitých nánosech. Při sbírání potravy se přemisťuje tak rychle, že jeho končetiny jsou téměř neviditelné a vypadá, jako by klouzal.

----------------------------------------------------------------------------------------------------
nidifugní (nekrmivá) mláďata - jsou mláďata, která jsou brzy po narození schopna opustit hnízdo, sama si obstarávají potravu

bezobratlí – organismy, které nemají vnitřní páteřní kostru, to znamená páteř a lebku; jsou to např. hlemýždi, mlži, hmyz, raci

 




Luňák červený (Milvus milvus)
Velikost těla: 60-70 cm
Hmotnost: samců 800-1000 g, samic 950-1500 g

 

Druh dravého ptáka s poměrně snadno rozeznatelným červenohnědým zbarvením. Má štíhlé tělo a dlouhý, vidlicovitě vykrojený ocas. Za letu má křídla zalomená do tvaru písmene "M". Luňák červený žije v lesích, na loukách a u vodních nádrží. Hnízda staví na kraji lesa, občas v přímém sousedství volavky popelavé. Vystýlka hnízda je velmi charakteristická, protože se skládá z takových materiálů, jako jsou textilní odpady, papír, folie nebo šňůrky. Jeho potravu tvoří drobní savci, ptáci, ryby, hmyz a občas i zbytky, které najde na skládkách odpadu. Významnou složkou jeho jídelníčku je i mršina, a proto můžeme tohoto ptáka často vidět při hledání potravy u frekventovaných silnic, kde hledá přejetá mrtvá zvířata.

----------------------------------------------------------------------------------------------------
draví ptáci, dravci – ptáci, kteří loví, zabíjí a pojídají svou kořist; draví ptáci jsou k takovému způsobu obživy vybaveni ostrými drápy a silným, zakřiveným zobákem

 




Potápka roháč (Podiceps cristatus)
Velikost těla: 45–60 cm
Hmotnost: 600–1450 g

 

Vodní pták velikostí podobný kachně divoké, avšak štíhlejší stavby těla. Na rozdíl od kachen má také dlouhý, ostře zakončený zobák. V období rozmnožování ji můžeme snadno poznat podle dvou chocholů na hlavě (jedná se o „rohy”, které má proto i v názvu) a hnědočerného límcového peří (tzv. okruží). Obývá vodní nádrže, které mají na okrajích dostatečný porost rákosin. Na začátku rozmnožovacího období tvoří páry. V této době jsou tito ptáci pozoruhodní svými dlouhými, složitými zásnubními tanci. Hnízda stavěná na vodě vypadají jako vor z klacků, lodyh a listí. Často můžeme spatřit potápky, které na svém hřbetu vozí svá mláďata s charakteristickými černo-bílými pruhy na hlavě a krku. Malé potápky sice umí dobře plavat, ale ve vodě jsou vystaveny útoku velkých dravých ryb. Jejich hlavní potravou jsou ryby. Potápky se často a dovedně potápí, pod vodou vydrží přibližně 30 sekund. Mají také ve zvyku polykat vlastní peří, čímž zřejmě chrání svou trávící soustavu před poraněním ostrými rybími kostmi a což také podporuje tvorbu tzv. vývržků.
 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

rozmnožovací období – období, kdy zvířata používají různé formy námluv, vábí partnery, provádějí své zásnubní tance, tvoří páry a připravují se k rozmnožování

 

vývržky – nestravitelné zbytky potravy, např.: kosti, chlupy, krovky hmyzu, jichž se pták zbavuje ústním otvorem dávivými pohyby; činí tak takové druhy jako jsou sovy, draví ptáci a racci; na jejich základě je možné určit složení potravy ptáka

 



 

Ledňáček říční (Alcedo atthis)*

Velikost těla: 16-18 cm
Hmotnost: 34-46 g

 

Patří k nejbarevnějším evropským ptákům, má azurově modrou barvu hřbetu, smaragdově zelenou hlavu a šíji a bílo-rezavou spodní část těla. Byť má takto zářivé zbarvení, není snadné ho spatřit, když nehybně sedí na větvi a číhá na svou kořist. Jeho hlavní potravou jsou malé rybičky, které loví tak, že se velkou rychlostí vrhne ze vzduchu do vody. Ledňáček hnízdí ve svislých březích u čistých řek, kde hloubí horizontální nory až 1 metr hluboké, ústící v hnízdních komůrkách. Hnízdní nora se nachází asi půl metru nad hladinou vody, aby do ní nenatékala voda a aby do ní predátoři neměli snadný přístup. Jedná se o monogamický druh. V období biologického klidu vede samotářský život, v zimě se pak z hnízdišť stěhuje do míst, kde nezamrzá voda. Někteří jedinci se stěhují na západ nebo na jih. Právě takovéto nečekané objevení se tohoto ptáka v zimním období v místech, kde nebyl dříve spatřován, mohlo dát původ jeho názvu "ledňáček".

 

---------------------------------------------------------------------------------------------

* latinský název – ve světě vědy je používán pro pojmenování zvířat a rostlin k jejich snadnější identifikaci
 

monogamie – jedná se o situaci, kdy jeden samec tvoří s jednou samicí pár s cílem rozmnožování; takové "manželství" může trvat celý život nebo krátkodobě, pouze jedno hnízdní období



 

Břehule říční (Riparia riparia)

Velikost těla: 12-13 cm
Hmotnost: 11-18 g

 

Jedná se o nejmenší vlaštovku, která má jako jediná hnědé zbarvení horní části těla. Samec a samice se vzhledem nijak neliší. Typickým místem hnízdění břehulí jsou svislé, písčité břehy řek (což dalo i původ jejímu jménu), ve kterých hloubí nory hluboké 60-90 cm. Hnízdní nory končí hnízdní komůrkou, ve které ptáci snáší vejce a vychovávají mláďata. Pokud budete mít možnost vidět břehovou stěnu plnou otvorů, která vypadá jako švýcarský sýr, můžete mít jistotu, že zde žije kolonie břehulí. V důsledku regulace vodních toků byla spousta přirozených stanovišť břehulí zničena. Proto začali ptáci využívat jako náhradu ke hnízdění i místa vytvořená člověkem, jako jsou štěrkovny, pískovny, důlní haldy a staveniště. Podobně jako jiné vlaštovky loví za letu hmyz nad vodou. Její potravu tvoří velká hejna komárů, much a brouků, a proto plní v přírodě velmi užitečnou úlohu.

 

--------------------------------------------------------------------------------------------

regulace vodních toků – změna přirozeného koryta řeky, mj. s cílem ochrany okolních území před povodněmi nebo zpřístupnění řeky pro plavbu



 

 

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)

Velikost těla: 80-100 cm
Hmotnost: 1,8-2,8 kg

 

Pták, který má téměř úplně černé peří s metalickým leskem. V rozmnožovacím období je peří na šíji a vnitřní stehenní straně bělavé (latinský název Phalacrocorax znamená v přesném překladu „lysý krkavec”). Můžeme ho potkat u vodních toků a vodních nádrží. Když plave na vodě, připomíná vzhledem potápku roháče, je však mnohem větší. Tělo udržuje hluboko ponořené ve vodě a hlavu a krk zvedá vysoko nahoru. Kormorán hnízdí ve velkých koloniích, ve kterých společně s ostatními jedinci loví a odpočívá. Jeho přítomnost na příslušném území můžeme zjistit podle stromů znečištěných bílým trusem, které po delší době důsledkem dlouhodobé kyselosti půdy odumírají. Hnízda staví na stromech a jeho mláďata jsou nidikolní. Jeho potravou jsou téměř výlučně ryby, které loví potápěním. Po každém potápění však musí své peří osušit. Pták má při tom charakteristický postoj. Stojí s rozloženými křídly, kterými lehce občas třepetá.

 

---------------------------------------------------------------------------------------------

nidikolní (krmivá) mláďata – jsou mláďata, která přicházejí na svět zcela závislá na rodičovské péči, a proto tráví delší dobu v hnízdě



 

 

 

Labuť velká (Cygnus olor)

Velikost těla: 125-160 cm
Hmotnost: 6,5-22 kg

 

Jeden z nejtěžších létajících ptáků. Je symbolem manželské věrnosti, protože páry ptáků spolu tráví celý život. Nijak výrazně se neozývá, proto si labuť získala i svůj anglický název Mute Swan (němá labuť), vydává pouze chraptivé a syčivé zvuky. Mnohem častěji je ji slyšet za letu, kdy její křídla vydávají hlasitý hvízdavý zvuk. Dospělí jedinci mají bílé peří a výrazně červeno-oranžový zobák s černým výrůstkem. Hnízdí na mělkých vodách nebo v rákosí. Samec, který brání hnízdní teritorium, zaujímá charakteristický postoj - zvedá křídla do tvaru "plachet". V té době může být i nebezpečný pro lidi, protože při útoku může převrátit kajak a uhozením křídlem zlomit člověku i ruku. Potravu labutě tvoří zejména vodní rostliny, které vytahuje z vody, když do ní ponořuje svůj dlouhý krk a někdy i celou přední část těla. Z vody pak trčí pouze biskup. Labuť velká je dobrým příkladem druhu, který díky ochraně zvyšuje svou početnost a není již ohroženým ptákem.
 

---------------------------------------------------------------------------------------------

rákosí – specifická společenství bažinatých rostlin, porůstající břehy vod, mj. ostřice, rákos obecný, orobinec širokolistý, skřípinec jezerní
 

hnízdní teritorium - území osídlované jedincem, párem nebo skupinou ptáků a chráněné před jinými ptáky, zejména před zástupci vlastního druhu


Poslední aktualizace: 2011.11.16